top of page

PENCAST červen 2023 - texty

Co je nového v Českém PEN klubu?

darujme logo.jpeg
Sbírka PEN klubu na Darujme.cz.jpeg

Stručně řečeno, dost. Zdá se, že organizace nabírá dech. 17. května se konala 31. valná hromada, schválila nové Stanovy a zvolila další nové členy výboru. Poté jednala dlouho a řádně, k dispozici je zevrubný zápis debaty. Potěšitelná je snaha o opětné ustanovení pracovní skupiny s poněkud krkolomným názvem SKUPINA NA PODPORU PRONÁSLEDOVANÝCH LIDÍ PERA, která naváže na činnost Mezinárodního centra. PEN se plně hlásí k tomu, že podpora politicky pronásledovaných literátů náleží k jeho raison d´être.

Olga Walló

Co je nového v Mezinárodním PEN?

Tam se toho jistě dělo hodně, ale my jsme u toho tentokrát nebyli. Dozvíme se to, až si přečteme zápisy. Měli jsme spoustu práce doma, například:

Život samé psaní - literární seminář pro studenty v Hořovicích

Toto je zpráva o spanilé jízdě Českého PENklubu do Hořovic, a to sedmadvacátého května dvacet tři. V místní knihovně Ivana Slavíka byl ohlášen seminář s poutavým názvem Život samé psaní. Jak to tak bývá, zájem projevily samé dívky, jsou a budou o to chytřejší. Bylo jich zhruba patnáct, některé přijely z tak vzdálených míst, jako je Praha či Olomouc, a většinou byly středoškolského věku. Seminář zahájila Jana Čeňková rozpravou o současné české literatuře. Daniela Fischerová pokračovala minikurzem tvůrčího psaní na téma tvorba figury. Následovalo autorské čtení a vyprávění Petra Stančíka. Po obědě, který nám laskavě nechala přivézt knihovna, měl obsažnou přednášku o Památníku písemnictví Petr Kotyk. Každý z mluvčích měl pro svůj program hodinu a celý den setkání moderoval Ondřej Vaculík. Ohlášený Tomáš Zmeškal akci zmeškal. V naší výpravě byl i Vladimír Karfík a Dana Mojžíšová, která obětavě přivezla i odvezla část týmu. A Jiří Hubený to celé zvukově zaznamenal pro paměť nám i budoucím.

Navzdory strohosti této zprávy chci dodat, že den byl velmi příjemný, posluchačky nám opravdu naslouchaly

a snad  - doufáme usilovně - z toho měly i patřičný užitek. Budou-li mít i jiné knihovny zájem o podobné semináře, PEN rád vyhoví.

Daniela Fischerová

001-IMG_7399.jpeg
022-IMG_7441.jpeg

Seminář zahájil Mgr. Jiří Paul, ředitel společnosti VAK Beroun, která akci PENu             Seminář moderoval Ondřej Vaculík, předseda PEN klubu. 

v Knihovně Ivana Slavíka v Hořovicích sponzorsky podpořila.                                              Daniela Fischerová vedla minikurz tvůrčího psaní na téma                                                                                                                                                                    tvorba figury. 

011-IMG_7419.jpeg
037-IMG_7468.jpeg
049-vlcsnap-2023-05-28-10h16m12s917.jpeg

Jana Čeňková                                                       Petr Stančík                                                                                     Petr Kotyk

DSC_0003.jpeg

Literární seminář Život samé psaní, Knihovna Ivana Slavíka na Starém zámku v Hořovicích, 27. 5. 2023

Foto Jiří Hubený a Dana Mojžíšová

A navrch jeden malý vzkazovník: představení divadla PSYCHECHE

Docela náhodou jsem se ocitla na představení divadla PSYCHECHE a byl to zážitek. Psycheche, to je název! Soubor vznikl v roce 2014, společně v něm tvoří lidé s duševním onemocněním a absolventi a studenti Katedry alternativního divadla DAMU. Kdo už teď řekne, že s blázny nechce mít nic společného, pochybí. Anonce se pokouší potenciální diváky ukonejšit ponkud sentimentálním poukazen na světýlka plovoucí na vodě, ale jde o něco lepšího: jemně a zábavně vás profesionální, taktní a nápadité ruce postrkují k poznání, ža každý z nás je originál a nikdo nevnímá stejně. Na téhle lodi stejné lodi. Hrálo se na Inavalidovně v divadle Kámen. I tam jsem byla poprvé. Kdo je na tom stejně, neváhejte vyzkoušet.

A jestli něco nenadále osloví zase vás, neváhejte nám povědět. Protože každý z nás ví jenom něco, nikdo všechno, ale poznávat přesahy je stejně nutné jako zábavné. Nebo ne?

http://www.vidacr.cz/divadlo-psycheche/

Olga Walló

"Leť, myšlenko, na zlatých křídlech"

Pod heslem vězeňského sboru z Verdiho opery Nabucco "Leť, myšlenko, na zlatých křídlech" se v neděli 30. dubna v rámci Wiesbadenského květnového festivalu konala panelová diskuse na vysoké úrovni na téma svobody projevu.

 

Diskuse, kterou moderovala právní expertka ARD Gigi Deppe, se zúčastnili umělecký ředitel Hessisches Staatstheater Uwe Eric Laufenberg, expertka Amnesty International na svobodu názoru a shromažďování Paula Zimmermannová, člen představenstva organizace Reportéři bez hranic Michael Rediske a generální tajemník PEN Michael Landgraf. Na pozadí diskuse o vystoupení Anny Netrebko na letošním Májovém festivalu Laufenberg zdůraznil, že umělecká svoboda by neměla být omezována. Landgraf naproti tomu upozornil, že úplná svoboda neexistuje, a odkázal na Chartu PEN klubu, v níž se spisovatelé zavazují vystupovat proti "jakékoli formě nenávisti" a pracovat pro "ideál sjednoceného světa a lidstva žijícího v míru". Během diskuse mohli zástupci Amnesty, PEN

a Reportérů bez hranic popsat případy, kdy je ve světě ohrožena svoboda projevu. Na konkrétních příkladech, jako jsou USA a Itálie, Rediske a Landgraf jasně ukázali, jak rychle mohou volby změnit společenský rámec lidského práva na svobodu projevu. Při pohledu do budoucna Landgraf zdůraznil: "Zejména tři zde zastoupené instituce mají větší možnosti, pokud budou těsněji spolupracovat na společně sledovaných případech.“

Eugenie Trützschler von Falkenstein

Wiesbaden Podium 2023-4-30 Foto Hessisches Staatstheater Wiesbaden.jpeg

Na snímku zleva doprava:

Člen představenstva organizace Reportéři bez hranic Michael Rediske, generální tajemník PEN Michael Landgraf, umělecký ředitel Hessisches Staatstheater Uwe Eric Laufenberg, specialistka Amnesty International pro svobodu projevu a shromažďování Paula Zimmermannová

a moderátorka Gigi Deppe.

Rok 1968 - osudový rok pro střední Evropu

To je název mezinárodní konference, která se uskuteční 22. června 2023 ve Styčném úřadě Svobodného státu Sasko v České republice a jíž jsme spolupořadateli.

Cílem této konference je dát příležitost německým a českým svědkům současnosti. Jsme velmi vděční, že se nám podařilo získat jako řečníky současné svědky a odborníky z Německa a České republiky. Konference je financována z prostředků Německo-českého fondu budoucnosti a Svobodného státu Sasko.

Než přejdeme k programu, přinášíme krátkou retrospektivu událostí:

Částečná rehabilitace odsouzených spolu se Slánským a rehabilitace "buržoazních nacionalistů" byla výsledkem zasedání ÚV KSČ ve dnech 3. - 4. dubna 1963. Odsouzení byli prohlášeni za právně nevinné ve smyslu obžaloby,

ale jejich politické jednání bylo nadále odsuzováno. Novotný tento názor otevřeně vyjádřii během své cesty po Slovensku v červnu 1963.

Slovenští komunisté v čele s Dubčekem reagovali na Novotného výroky "diskusí" o vztahu obou národů. To byl první přístup k vývoji v roce 1968.

Byli to především spisovatelé, kteří se chopili počínajícího uvolnění a snažili se ho převést do činů. Projdeme-li si noviny, časopisy a knihy, které vycházely od roku 1965, a porovnáme-li je s těmi z předchozích let, působí všechny neobvyklým dojmem, protože se zabývají tématy, která byla tabu, nebo je psali spisovatelé, kteří byli do té doby zakázaní. Objevily se například knihy o prvním prezidentovi státu Tomáši Masarykovi.

Na sjezdu spisovatelů v červnu 1967 pak došlo k otevřené konfrontaci, protože několik spisovatelů otevřeně vystoupilo proti centralistickému vedení. Výsledkem bylo vyloučení několika spisovatelů, například Ivana Klímy

a Ludvíka Vaculíka. Týdeník Literární noviny, který měl své stálé čtenáře v řadách kritiků, ale četl se i ve školách, byl podřízen ministerstvu školství. Z demonstrace studentů 31. října 1967, která zpočátku neměla politické motivy pro zlepšení jejich bytové situace, se stala politická záležitost. Toho dne se konalo tajné zasedání ústředního výboru.

Usnesení ÚV KSČ z 25. ledna 1968 vyzvalo k přijetí nové ústavy. Ta měla obsahovat novou úpravu vztahů mezi oběma národy. Slovenské orgány měly být budovány v duchu Košického vládního programu.

Jedním z prvních kroků k normalizaci politického života bylo zrušení stranicko-politických výborů spisovatelů,

k němuž došlo po IV. sjezdu spisovatelů. Ten se konal již 24. března.

21. srpna 1968 začala akce „přátelství “- vpád spřátelených vojsk do ČSSR. Již v ranních hodinách tohoto dne (od 5.00 hodin ráno) chtěli soudruzi z MfS vědět, jak obyvatelé v pohraničí NDR na vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR reagují.

Vpádem vojsk států Varšavské smlouvy do ČSSR bylo Pražské Jaro, idea socialismu s lidským antlizem, násilně ukončena. Nejen práva jedince, ale také jednotlivých národů byla opět podřízena Primátu strany. Sice byla - jak domluveno - ČSSR přesně k 50. výročí založení republiky 28. října1968 federalizována, ale tato federalizace byla

v podstatě pro forma, protože nadále bylo vše ve jménu socialismu rozhodnuto v ÚV strany a v Moskvě potvrzeno.„Záchrana socialismu“ stála nejen nad právem jedince, ale také jednotlivých národů.

Eugenie Trützschler von Falkenstein

Das Jahr 1968 - ein mitteleuropäisches Schicksalsjahr Rok 1968 - Osudový rok_program_2023.

Etymo & Eskymo: Těšíte se
na prodloužený venden? 

etymologo.jpg

Většina Čechů zažije kolem padesáti víkendů za rok. V PEN klubu vám ovšem tentokrát nabídneme nejméně dvacet dalších. Navíc takových, o kterých jste nejspíš ani neslyšeli! V archivu jsme totiž narazili na jakési experimentální křtiny – dvě české ankety z 30. let minulého století, které pro mateřštinu hledaly náhražku tehdy málo národního, málo slovanského a hlavně málo českého slova weekend.

O českých slovech běžně nepřemýšlíme a těžko si představit středověký rozcestník, kde se náš mateřský jazyk rozhodoval, jak pojmenuje nějakou novinku. U kolébky převzatých novotvarů tohoto století už jsme ale byli -připomeňme slovo „selfie a selfčíko“ – které adoptoval celý svět.

Sto let před ním se ale prakticky to samé dělo s víkendem, který se z angličtiny zrovna prorůstal slovní zásobou dalších jazyků. Zrodil se totiž v tkalcovnách severní Británie a v podstatě šlo o nepsanou dohodu některých vykořisťovatelů, kteří v sobotu odpoledne začali pouštět dělníky domů dřív s tím, že zpátky ke stavu musejí přijít

v pondělí ráno ve stavu střízlivém.

Tenhle prapůvod registruje i Masarykův slovník: „Weekend jest doba od anglické soboty do pondělka ráno. A také heslo hnutí rozšířeného po světové válce zvláště v Evropě a Německu, které chce městskému člověku popřáti co nejvíce pobytu na volném vzduchu a přírodě, a to ve dnech, kdy se v úřadech a zaměstnáních nepracuje.“

Víkend tedy rostl dál. V Americe se z něj staly dva celé dny, se kterýmžto vylepšením zas velkoryse přišel automobilový král Henry Ford. Prý proto, že ho vylekala Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku, která uměla být k těm, kteří nesplnili požadavky pracujících, velice nelítostná.

Každopádně roku 1929 už vymoženost „víkendu“ požadují jako samozřejmost i evropští odboráři, a tak se konec týdne podle svého původu píše s dvojitým vé a dvojitým e i v češtině. Takhle ho ostatně hláskuje v Anglických listech i zakladatel Pen klubu Karel Čapek.

Ještě dlouho po něm nebylo sice mezi vikářem a vikví v českých encyklopediích vůbec nic. Lidé ovšem mezitím začali vážně přemýšlet o tom, že by se tomu „weekendu“ mělo, pantáto, říkat asi jinak, víc podomácku.

 

V Národní politice se tedy začalo objevovat sympaticky znějící slovo neděláček. Příliš se asi neuchytilo, protože koncem 30. let přišla ještě soutěž ženského časopisu List paní a dívek, a ta za slovo weekend hledala nejvhodnější českou náhradu pomocí svých čtenářů a předplatitelek. Návrhy se prý jen hrnuly, redakce jich sebrala dokonce několik set, ale my z nich známe pouze finalisty. Vložili jsme je do mikropříběhu, abychom vás jejich výčtem nenudili. Takže:

„Jak jste se měla o týdnuvale?

„Nic moc, byla jsem s manželem. Tenhle odpočník ale nikam nejedeme. On má ve všední dny v obchodě otevřeno od

18 do 6 hodin, o zotavech a svátcích je ovšem pryč.“

„To se mi hodí, příští oddyšek mám ale také službu.“

Začali se tedy spolu vídat pravidelně, první výdech v měsíci. A pak za ním už jezdila na chatu každou osvěž. A jednou mu napsala textovku: „Těším se na červenec, můj drahý, bude zase prodloužený venden.“

Hlasováním čtenáři a čtenářky rozhodli, že z uvedených výrazů je nejlepší právě tento venden, ale souboje nápadů tím v Čechách neskončily. Společenská debata experimentovala dál, takže v článku „Jaké slovo místo weekend?“ citovala Národní politika z června 39 další slova: A jsou to nedělí, noclet (prý výlet spojený s nocí), týdnice, zotavisko, vytýden, přesnedělí, svatvečer, konectýdní a osvěž nebo osvěžník.

Lingvisté pak navrhovali ještě pomnožné týdenice – prý podle vzoru letnice, stejně jako jinde navrhovaná osvěžená kopírovala příbuzné slovo dovolená a končínek se zase inspiroval ve slově odpočinek.

Jak asi tušíte, žádný z anketních nápadů se nakovec u veřejnosti neuchytil. Buď zněly našincům strojeně nebo odborně, anebo už měly ustálený jiný význam jako týdenka nebo výdech.

Celá kampaň skončila zdánlivě bez úspěchu, ale kromě anonymních navrhovatelů stojí za to poblahopřát i jazykovým vizionářům, kteří už před sto lety o anglickém víkendu napsali. „ Zdomácní-li jednou úplně, učiníme jedinou malou změnu: přizpůsobíme jeho psaní českému pravopisu.

A my, lidé z jejich budoucnosti, můžeme potvrdit, že se tak stalo a že v globalizované době je po univerzálních slovech jako víkend pořád větší poptávka. Utěšovat národovecké city můžeme asi jen tím, že starý víkend podobně jako dnešní selfie převzaly vedle nás všechny ostatní evropské jazyky.

Snad s jedinou výjimkou a tou je polština – ta totiž vedle zdomácnělého víkendu docela prakticky a výstižně používá - česky bychom řekli asi něco jako „dvojdeňák“. Po polsku se totiž naši sousedé někdy v minulém století rozhodli víkendu říkat ještě také „DVUJDONĚK“.

Nápaditá ale zůstává i polština současná. Zatímco Češi zkoušeli před lety anglické selfie marně domestikovat jako samofotku – nebo dokonce svojku – polští mluvčí i jejich slovníky znají vedle selfie také domácí a šťavnatý výraz: „SAMOJEBKA“.

Všem čtenářům i posluchačům přejeme tímto pěkný venden.

Jan Čáp

Etymo & Eskymo Honzy Čápa: Těšíte se na prodloužený venden?

bottom of page